31.1.2016

   Dnes jsem dechové cvičení protáhl asi na deset minut. Bylo mi při něm tak příjemně, že jsem neměl ani touhu přestat. Krásně jsem se uvolnil a cítil jsem energii v oblasti žaludku, respektive bránice. S tím pocitem jsem začal s mantrami. Párkrát jsem si opakoval: "Jsem mnohem víc, než se zdám, dřímá ve mne všechna síla a moc světa." Cítil jsem však potřebu změny, přešel jsem tedy na: "Cítím se zdravý, plný vitality a energie." Byl jsem tak uvolněný, že jsem opravdu cítil vše tak, jak jsem si opakoval. K opakování manter jsem dnes zkusil připojit také techniku - tajemství jezera. Představoval jsem si tedy to, co jsem si říkal. Nevybavuji si nyní s jakou činností jsem opakování mantry spojil. Ale vím, že jsem se u té činnosti usmíval a dělal ji s radostí.
   Když jsem vycítil, že už to stačí, volně jsem přešel k technice - srdce růže. Jestli jste četli týdenní shrnutí z 29.1.2016, tak víte, že při praktikování této techniky upadávám do spánku. Dnes jsem však byl plný energie, cítil jsem ji hlavně v oblasti bránice. Napadlo mne, že se zkusím soustředit na své srdce.
   Zkoušel jsem se soustředit na to jak tluče. Netrvalo dlouho a naladil jsem se na stejné vlny. Bylo to, jako bychom byli spolu v malém domečku - jen srdce a já. Byl to jeho domeček, vycítil jsem to. Nechtělo mne mít uvnitř, chtělo abych odešel. Zdálo se mi plaché jako srna. Nevěděl jsem co dělat, po chvíli mne napadlo se zeptat, co musím udělat pro to, abychom mohli být přáteli. Z nějakého, mně neznámého důvodu si chtělo zaskákat na trampolíně. Trampolínu máme na zahrádce za domem, tak jsem mu slíbil, že si dnes zaskáčeme. Okamžitě jsem pocítil obrovskou změnu atmosféry.
   Zůstali jsme "mlčet" a já se opět soustředil jen na tlukot srdce. Za chvíli se srdce najednou někam rozuteklo. Utíkalo a kličkovalo přitom. Já jsem se rozeběhl za ním. Nakonec jsem ho ztratil z dohledu, a tak jsem se ho snažil najít. Když jsem ho našel, stalo se něco, pro mne v tu chvíli strašného a děsivého - vybuchlo, explodovalo. V jednu chvíli jsem viděl své srdce a skoro v tu samou chvíli jsem viděl jen rudo všude kolem sebe. To mne opravdu vystrašilo a nechápal jsem, co to má znamenat.
    Už jsem se nedokázal soustředit na nic, měl jsem jen zavřené oči a odpočíval jsem. Stále mi však hlavou projížděli myšlenky. Myšlenky na to, proč vybuchlo a zda mě to mělo vylekat. Pak mě napadlo, že možná jen rozlilo energii všude po těle. A v té chvíli se ozvalo se souhlasným přitakáním...
   V tu chvíli jsem cítil příval energie. A srdce bylo jako v ohni, jakoby hořelo. Ještě nyní mohu ten plamínek cítit - i když už není tak silný.
   Poté jsem se s ním rozloučil, poděkoval mu za jeho přátelství a ještě jednou slíbil, že si dnes zaskáčeme na trampolíně.

   Při běhu jsem měl dnes problémy. Nejspíš špatné došlapování. Pravé lýtko a levé koleno bylo nepříjemně cítit při každém spojení se zemí.

Toť za dnešní den vše :)

Mnich, který prodal své ferrari - citáty

Dobře rozvržený čas je nejlepší známkou dobře uspořádané mysli.

Sir Isaac Newton

Všechno, co žije, nežije osamoceno, nežije samo pro sebe.

William Blake

Když se zastavím v obdivu a žasnu nad krásou západu slunce, nebo kouzlem měsíce, moje duše se zaplní vděčností ke stvořiteli.

Mahátma Gándhí

Se zavřenýma očima je žít snadné, nechápat nic z toho, co vidíme ...

John Lennon

Osobnost člověka se odráží ve třech zrcadlech, v prvním se odráží to, jak člověk vidí sám sebe, druhé je odrazem toho, jak člověka vidí ostatní a třetí odráží pravdu.

čínské přísloví

Není svobodný nikdo, kdo není pánem své mysli.

Epictetus

Nesmějeme se proto, že jsme šťastní. Jsme šťastní proto, že se smějeme.

William James

Charakter je nad intelekt. Velká duše bude vždy dost silná na to, aby zároveň žila i myslela.

Emerson

Jsem si jist, že jsme pány svého osudu, že naše úkoly, jež před námi leží, nejsou nad naše síly a že žádná dřina a úsilí nejsou větší, než můžeme snést. Dokud věříme tomu, co děláme a dokud máme nezdolnou vůli vítězit, vítězství je naše.

Winston Churchill

Není nic vznešeného na tom, být lepší než jiní lidé. Vznešenost je v tom, být lepší, než jsi byl sám včera.

Robin S. Sharma

Jsi-li inspirován něčím velkým, nějakým mimořádným úkolem, všechny tvoje myšlenky překročí vlastní stín, tvoje mysl přesáhne svá omezení, tvoje vědomí se rozvine do všech stran a ty se ocitneš v novém, kouzelném světě. Skryté síly, vlohy a nadání ožijí, objevíš svoje nové já, které je mnohem větší, než jsi kdy snil.

Patandžáli

Věřte sami sobě. Vytvořte si život, ve kterém budete spokojeni, proměňujte malé jiskérky možností v plameny úspěchu.

Foster C. McClellan

Tajemství úspěchu je v neměnnosti cíle.

Benjamin Disraeli

Dobří lidé sami na sobě neustále pracují.

Confucius

Sny velkých snílků nejenže docházejí naplnění, ale stávají se ještě většími.

Alfred lord Whitehead

Jakmile je student připraven, učitel se objeví

autor je (mně) neznámý - znáte-li autora, dejte mi vědět

Jsem umělcem života - můj život je mé umělecké dílo.

Suzuki

Kdo se dívá ven, sní. Kdo se dívá dovnitř, procitne.

C. G. Jung

Většina lidí žije - ať už fyzicky, intelektuálně nebo morálně - ve velmi omezeném kruhu svého potenciálního bytí. Všichni máme velké zásobárny života, ze kterých můžeme čerpat a o kterých se nám zatím ani nesnilo.

William James

Nesmíš dovolit, abys pro hodiny a kalendář zapomněl, že každý okamžik života je zázrak - a mystérium.

Robin S. Sharma

Týden první

Ahoj všem,
ahoj Tobě,

   z prvního týdne, respektive prvních pěti dní mám rozporuplné pocity. Těší mne, že jsem si již zvykl vstávat ve čtyři hodiny. Dokonce se budím rád, těch šest hodin spánku je tak akorát.      :)
Po probuzení se pár minut soustředím na dýchání. Snažím se nadechovat pomocí stlačení bránice dolů a následně vydechovat pomocí jejího vytlačení vzhůru. Není to zas tolik složité. Popravdě, dechové cvičení jsem si oblíbil. Kdykoli během dne, když nejsem zaneprázdněn nějakou prací, snažím se naň soustředit. Věřím, že to půjde brzy samo.
   Po dechovém cvičení si opakuji mantry. Možná lepší říci - inspirativní/motivující slova. Oblíbil jsem si tuhle větu - Jsem mnohem víc, než se zdám, dřímá ve mě veškerá síla a moc světa. Občas se mi tam místo "světa" připlete "vesmíru." Myslím, že to vůbec nevadí.     :)
    No ale v další bodě nastává - hodinový problém. Při praktikování techniky - srdce růže - upadám do spánku. Ačkoli spánek asi není přesný výraz. Rozhodně nevidím jen předmět, na který se soustředím. I když se tam vždy v nějaké formě vyskytuje. Většinou upadnu do snu, velmi živého snu, ale není nijak hluboký, protože se rozhoduji vědomě. To je pro mne velice zvláštní jev.
   Asi za tři čtvrtě hodiny se probudím a jdu cvičit jógu. Za čtyřicet minut jsem hezky protažený a zahřátý. No a to už je čas na první jídlo dne a vypravování dětí do škol.
    Na ranních rituálech musím rozhodně zapracovat, možná zvolím formu krátké procházky předtím, než se pustím do - srdce růže.

Po posledním nátěru

   Jak jsem psal v článku o prvním dnu. Práce na dětské posteli je úspěšně dokončena.
Udělat fotku mne bohužel napadlo až po dokončení třetího nátěru.

    O obrázek se složenou postelí se podělím někdy příště. Nicméně, dnes jsem začal malovat stěnu. První nátěr proběhl v pořádku, takže zítra jen druhý nátěr a bude hotovo :)

Začátek malování

   Co se týče běhu, vytvořil jsem si zatím dvě tratě. Kratší měří přibližně 4,5 km a ta druhá 5,5 km. Rozhodl jsem se běhat tři dny po sobě a každý čtvrtý den se doma jen pořádně protáhnout. Tedy včera jsem měl "volný" den. 

   Spát chodím v deset, až deset patnáct. Většinou jsem unaven tak akorát, že hravě usnu. Tedy energie mi vydrží tak akorát na celý den.     :)

25.1.2016

4:00 - brzké vstávání mne mile překvapilo, nedělalo mi totiž potíže.

   První problémy nastaly při technice - #srdce růže. Soustředit se jen na jednu věc - vybral jsem si obrázek motýla - mi až takový problém nedělalo. Potíž byla v tom, že oční víčka neustále padala a padala. Po nějakých 20-30 minutách jsem tedy přešel k technice - #tajemství jezera. Tady a při meditaci, která poté následovala, se mám ještě co učit.  :)

6:00 - yoga proběhla v pořádku, rovnováha je na dobré úrovni, což se ovšem nedá říci o "elastičnosti." Neschopnost provést turecký sed, natož lotosový květ, byla odhalena již při meditaci. Mám tedy před sebou další úkol. :)

10:00 - před pár dny jsem dostal nabídku na přivýdělek. Totiž obrousit a natřít dětskou postel. Dnes jsem práci započal. Věřím v úspěšné dokončení. :)

19:30 - čas na běh. Z toho jsem měl obavy, asi týden mě pobolívá v oblasti beder. K tomu jsem měl v posledních letech při běhání problém s kolenem. S těmihle strachy je také třeba zatočit. To máme další 

Nic méně vše dopadlo v pořádku. Plánovanou hodinu a půl jsem sice neběžel, byla to jen půl hoďka. Já jsem však spokojen. Dosáhnout cíle však ještě chvíli potrvá.

Při běhu jsem si v duchu opakoval mantry, myslím, že mi také trochu pomohli.

Přejít na: Denní rozvrh

Vegetariánství není řešením - 2

   Po napsání úvahy o problému potravin a jejím následném přečtení, jsem si všiml, že by někteří mohli jako řešení vidět smrt hladem, aby nezneužili darů přírody...

   Poté jsem si vzpomněl na úryvek z knihy o mnichovi, kde se baví o bederní roušce, respektive sebekontrole a disciplinovanosti. Při čtení tohoto úryvku mi totiž na mysli vytanulo, kdo bederní roušky nosí - vybavili se mi domorodci z afrických savan a jihoamerických pralesů. A poté jsem si vzpomněl na dokument, který jsem viděl, kde jeden africký lovec s lukem a šípy sledoval svou kořist - antilopu. Sledoval ji dlouho poté, co ji prvně zasáhl, jelikož se mu nepodařilo zacílit přesně. Nicméně poté co ji vystopoval, a poté co se mu ji zesláblou podařilo usmrtit, se několik minut modlil za její duši.

   Ano, napadne nás, jsou opravdu tak hloupí a necivilizovaní, jak se o nich obecně mluví? Ne, že bych měl takovou myšlenku poprvé. Každopádně na základě těchto myšlenek to bylo poprvé. 

   Vrátím se tedy k otázce jejich civilizovanosti. Myslím, že se lze shodnout na tom, že dnešní příslušníci takovýchto kmenů/civilizací si nejsou zcela vědomi, odkud je vědění toho, co následují, vědění jejich předků. A každý jistě někdy slyšel konspirační teorie ohledně bohů, respektive mimozemšťanů. S jistotou lze říci, že na styl života, jak ho provozují, přišli v minulosti. Snad přirozeným vývinem tedy na základě zkušeností. Ať už zkušeností vlastních, či od některých "poslů z nebes/Vesmíru."

   Nyní si představme, že jde o zkušenosti předků. Předků jako jsme nyní my. Můžeme říci - předků na konci éry světa. Ve chvíli, jako je ta naše. Zda zachováme náhled na Svět takový, že s tím, co se děje nic nezmůžeme, nebo to kolektivně změníme. Naučíme naše děti, čeho si mají vážit (př. příroda - nenaučíme je to tím, že jim řekneme, že ji nesmíme ničit, že by také pak nemusela být. Naučíme je, jak si ji vážit tím, že jim ukážeme, co vše jim může dát. Jak si mohou vážit přírody, když jejich bůh je přístroj. Dívají se, poslouchají, neznají nic jiného. Ukažte jim, jaká kouzla jsou skryta v přírodě, naučte je milovat i jiné věci, než jen výdobytky takzvané civilizovanosti.), že si nemají vážit jen virtuálních her, televize, aby se netěšily jen z těchto požitků dnešní společnosti. Aby se radovaly spolu, aby byly vděční za lásku, která je jim dávána, za dar žití zde a za dar energie, které mohou využívat.

   Tedy, co když tu před tisíci let byly civilizace, které byly technologicky dále než my? A gigantické stavby a nejen ony nám říkají, že to nemusí být až taková hloupost. Co když i ony zjistily, že věčnými boji o moc nad druhými ztratily dar žití a radosti. A možná některé si včas uvědomily, že se jejich svět řítí ke zkáze a naučili se žít bez výdobytků techniky, naučili se skloubit svůj život a potřeby s přírodou. A své zkušenosti z dob "civilizovanosti" předávali svým dětem. Ty je dali dohromady se zkušenostmi, kterých dosáhli. Jako třeba - k čemu je dobrá ta která rostlina. Ačkoli to pravděpodobně znali již ti "civilizovaní," jelikož pravděpodobně vyráběli a využívali léky.

   Každopádně na lidech, jako jsou oni domorodci lze vidět, že lze konzumovat rostlinnou  i živočišnou stravu, a to bez toho aniž by se museli cítit tak, že neprávem vzali život. Myslím, že záleží na míře uvědomění. 

Denní rozvrh - upřesnění 2/2

V první části článku jsem vysvětlil, co se skrývá pod pojmy z rozvrhu. Nyní se zaměřím na věci, které jsou spíše na dodržování, než cvičení. Jak jsem psal již v první části - Zjistíte-li, že jsem něco vysvětlil nedostatečně, či snad dokonce chybně, prosím informujte mne. Děkuji

Poučit se z chyb vlastních, i chyb ostatních

Vážit si sebe a druhých

Obrana myšlení

Toto je technika zmíněná v knize od R. Sharmy. Je podobná první dohodě od M. Ruize - Nehřeš slovem.

• vytvářejte pozitivní, kreativní myšlenky
• jakmile se Vám do zorného pole myšlení dostane negativní myšlenka, ihned ji vytlačte myšlenkou povzbuzující

Julián v knize používal korálky k tomu, aby měl zpětnou vazbu o vývoji své disciplinovanosti. Já jsem se rozhodl pro tužku a papír (jedna čárka za jednu myšlenku + jsem si toto spojil i s dodržováním dohod)

Dělat věci, které dělám nerad
Nedělat nic jen proto, že musím
Pouštět se do věcí, ze kterých mám strach
Každý den udělat něco, k čemu si musím dodat odvahu

Dodržovat tyto čtyři body bude ze začátku velká výzva - Jestli je něco, čemu se vyhýbám, pak je to mytí koupelen a dřezu na nádobí. V těchto čtyřech bodech je to skryto. Docílit toho - nedělat to s odporem, s pocitem toho, že musím a nemít strach z toho, že musím vyčistit celou koupelnu - to je v tuto chvíli má výzva.

Ztotožňovat se se svými sny

Přijmout dohody:

• Nehřeš slovem
• Neber si nic osobně
• Nevytvářej si domněnky
• Vždy dělej vše, jak nejlépe dovedeš

Nesobecky pomáhat jiným

Každý den udělat někomu laskavost

Vykonat dobrý skutek, pomoci někomu. Upřímná pochvala, vřelé gesto.

Očekávat to nejlepší

Jednat tak, jako by bylo nemožné selhat

To je opět hodně o disciplíně, kontrole myšlenek

Mentalita smrtelné postele - Iniciace smrti [nemyslet na minulost]
Mnozí jistě víte o co se jedná. Jednoduše jde o uvědomění si konečnosti bytí na tomto světě. Jde o to, naučit se, vychutnat si dnešní den. Chovat se k jiným a sobě tak, jako bychom již neměli čas na nápravu svého chování. 

Nesoudit druhé
Necítit potřebu mít pravdu, či dokazovat omyly druhých

To pro mne také bude pěkný oříšek. Do teď to byl a zatím je můj denní chleba. A v dokazování omylů druhých se opravdu vyžívám. Neříkat takové věci nahlas není tak složité, ale vypracovat si myšlení tak, že mne takové myšlenky v danou chvíli ani nenapadnou, to je pro mne velkým úkolem.

Přeměňovat události na pozitivní a posilující zážitky

Opět skoro přesný opak toho jak to v tuto chvíli vnímám. 

Komunikovat s přáteli
To je věc, kterou si uvědomuji, že zanedbávám.

Dokázat snadno odpouštět

To je zase hodně podobné druhé dohodě - nebrat si nic osobně. Tak nějak si myslím, že tímto směrem již nastaven jsem.

Denní rozvrh - upřesnění 1/2

Dnes přináším dodatek k dennímu rozvrhu. Vysvětlím zde, co se skrývá pod pojmy, které možná neznáte. Zjistíte-li, že jsem něco vysvětlil nedostatečně, či snad dokonce chybně, prosím informujte mne. Děkuji

Mantry - Pro začátek si budu opakovat mantry typu:

• Cítím se inspirován, ukázněn a plný energie
• Jsem mnohem víc, než se jevím, dřímá ve mně veškerá síla a moc světa
• Jsem silný, výkonný a klidný
• Cítím se zdráv a plný vitality

Po určitém čase, zatím blíže nespecifikovaném hodlám přejít na - Guru Ram Das, či Gyatri, atd.

Prohlubování dechu - Jednu až dvě minuty se soustředit na dýchání. Nádech a výdech

Tajemství jezera - Tajemství jezera spočívá v představování si sama sebe. Můžete si například představovat:

• jak se ráno probouzíte a bez zaváhání se pouštíte do svého náročného programu
• jak se nezřízeně smějete, usmíváte na druhé
• jak jednáte rozhodně ve chvílích krize a ohrožení

Slouží tedy k vizualizaci snů, tužeb. Můžete si představovat, jak budete reagovat, dojde-li k nějaké situaci. Trpíte-li nějakým nedostatkem, trpíte jím jen ve svých myšlenkách. A touto technikou lze lehce přenastavit/přeprogramovat chování, které bychom již nechtěli praktikovat. Udržujte si jen krásné obrazy.

Srdce růže - Technika směřující k ovládnutí vlastních myšlenek. Při praktikování této techniky se soustředíme na střed růže, všímáme si její barvy, struktury, podoby. Vychutnáváme si její vůni a nemyslíme na nic jiného, než na tento předmět.

Myslím, že živá růže není v tomto případě zcela nezbytná. Například pěkné dřevěné hodiny musí být také nádherný předmět. Ale poslouží vlastně jakýkoli jiný předmět. Tento předmět ani nemusí být fyzický, může být jen Vaším vnitřním obrazem. 

Důležité je se soustředit plně na ten daný předmět a nenechat se odradit tím, že Vás ruší jiné myšlenky, brzy se to zlepší. Jen znovu zaměřte svou pozornost.

Meditace - Pro začátek pro mne je velkým úkolem se dostat do stavu, ve kterém budu moci meditovat. O tom, jak u mě meditace probíhá, Vám povím hned, jakmile se k takovému stavu dopracuji.

Yoga - Pro yogu mám pro začátek vyhrazeno 30-40 minut. Plánuji se nejprve naučit základy - pozorovat přítelkyni a cvičit společně s ní. Přece jen má větší zkušenosti než já.

Kreativní chvíle - Během těchto chvil chci kreslit, malovat, psát a hlavně být kreativní.

Posilování - Během nic nedělání, nebo činnosti bez pohybu budu dělat kliky, sedy-lehy, dřepy, a jiné posilovací cviky

Běh, rituál samoty - Jsem moc rád, že mne napadlo spojit tyto činnosti dohromady. V plánu mám jeden a půl hodiny běhu. A přesně tolik času budu také jen sám se sebou. Ohledně běhu - cílem je běžet hodinu a půl v kuse a to v poměrně rychlém tempu, prokládaném sprinty a občas i nízkým tempem. Což je samozřejmě úkol na několik měsíců.

Přejít na: Denní rozvrh - upřesnění 2/2

Denní rozvrh

   Vždy jsem věděl, že chci opustit hranice České Republiky. Rozšířit si obzory a pozorovat jak věci v jiných zemích plynou. Tento "sen" se stal realitou. Se svou přítelkyní žiji již 5 měsíců v Londýně, pracujeme jako Au Pair v jedné z londýnských rodin. Je báječné poznat novou rodinu, poznat jak věci fungují mimo můj rodinný kruh a jak moc jsou věci zde odlišné/stejné. Staráme se o dvě děti, což zahrnuje samozřejmě i úklid domácnosti. Občas si také přivyděláváme prací pro někoho jiného.

   Ovšem není to jen Londýn, ve kterém plánujeme zůstat. Ještě jeden rok chceme zůstat zde, a poté bychom rádi pracovali alespoň půl roku ve Skotsku, užili si krásnou krajinu a naučili se opět něčemu novému.

   Ale asi si říkáte, o čem vlastně pojednává tento článek.

   

Chtěl jsem se s Vámi podělit o rozvrh mého dne, který hodlám začít dodržovat. V poslední době byl můj čas neplánovaný a já jsem tak ztratil spousty času jen kvůli neorganizovanosti. Zjistil jsem, že mám mnohem více času, než jsem předpokládal. Spousta lidí se vymlouvá, že nemá čas na praktikování jakýchkoliv technik, ale stačí vstát i o půl hodiny dříve a hned bude Váš den produktivnější. Za zkoušku nic nedáte, věřte mi...

   Jak jsem se již zmiňoval, vycházím ze tří knih - Mnich, který prodal své ferrari, Čtyři dohody, Učení dona Juana. V mnohém se tyto knihy podobají, doplňují. Buď je to univerzální pravda, nebo stejná marketingová osnova. Ať je to jak chce, pro začátek jsem tímto inspirován. 

   Toto je jen rozvrh, v dalších článcích vše rozepíši. A přidám stručný výtah z knih.

Píle - Soucítění - Pokora - Trpělivost - Poctivost - Odvaha

Rozvrh

4:00 - 6:00            Mantry + prohlubování dechu + tajemství jezera + srdce růže + meditace
6:00 - 7:15             Yoga + snídaně + čas s láskou
7:15 - 8:45             Děti
8:45 - 10:00          Úklid + svačina
10:00 - 15:20        Práce + volný čas + kreativní chvíle + chvíle na blog + péče o tělo + mantry                                                                            + prohlubování dechu + hudba + procházka + čas s láskou + oběd + posilování
15:20 - 19:30        Děti + svačina + večeře
19:30 - 21:00        Běh - rituál samoty
21:00 - 22:00        Péče o tělo + čtení + hudba + mantry + prohlubování dechu + čas s láskou

Myšlenky platné po celý den

Poučit se z chyb vlastních, i chyb ostatních
Vážit si sebe a druhých
Obrana myšlení
Dělat věci, které dělám nerad
Nedělat nic jen proto, že musím
Pouštět se do věcí, ze kterých mám strach
Každý den udělat něco, k čemu si musím dodat odvahu
Ztotožňovat se se svými sny
Přijmout dohody - Nehřeš slovem
                                - Neber si nic osobně
                                - Nevytvářej si domněnky
                                - Vždy dělej vše, jak nejlépe dovedeš
Každý den udělat někomu laskavost
Očekávat to nejlepší
Jednat tak, jako by bylo nemožné selhat
Mentalita smrtelné postele - Iniciace smrti [nemyslet na minulost]
Nesobecky pomáhat jiným
Nesoudit druhé
Dokázat snadno odpouštět
Přeměňovat události na pozitivní a posilující zážitky
Komunikovat s přáteli
Necítit potřebu mít pravdu, či dokazovat omyly druhých

Přejít na: Denní rozvrh - upřesnění 1/2

Vegetariánství není řešením

   Poslední dobou se často setkávám s lidmi, kteří se rozhodli nejíst maso, živočišné produkty, atd. Chci se tedy podělit o svůj názor a zjistit jaký pohled máte vy, pokud se budete chtít také podělit.

Zaprvé  

 Vypadá to, že je západní svět rozdělen na dva tábory - lidi odmítající maso a lidi, kteří jen následují naučené zvyky z dětství a nechápou, o co těm, kteří se masa dobrovolně vzdávají, jde.

   Přesto pevně věřím, že jsou lidé, kteří nad tímto problémem - stravování svého těla, své schránky v tomto hmotném světě - přemýšlejí. Přemýšlejí alespoň do té míry, jako uvažují nad tím, jaké palivo načerpají do svých vozů.

   Poměr ceny a kvality se v oblasti potravin vymyká daným standardům, jako například v oblasti elektroniky, techniky, či bytových doplňků. Drahé potraviny nejsou vždy kvalitní. Což samozřejmě platí i naopak. 

Zadruhé

   O názoru, ke kterému se v této chvíli hlásím, jsem zatím nikde neslyšel a zatím jsem ho nikomu nesdělil. Pokud shledáte, že jste podobný názor již někde slyšeli, či četli, prosím ozvěte se. Rád si názor zocelím.

   Pokusím se, pokud možno, své myšlenky sesumírovat a předat srozumitelně.

   Živočišné výrobky, zejména maso, které se nám dnes dostane do zažívacích traktů, je z více než 90% (vycházím čistě ze své domněnky) předurčeno k budoucí konzumaci dříve, než se tento tvor stačil vůbec narodit/vylíhnout. 

   To je zřejmě fakt, který se vegetariánům tak nelíbí. Plus to, jakým způsobem bylo zvíře zbaveno života, v jakých podmínkách žilo a vyrůstalo. A jakými výživovými doplňky, či náhražkami bylo dopováno a krmeno. To vše je zřejmě pravda.

   Ovšem, zamysleli jste se někdy, jakým způsobem se na naše talíře dostávají potraviny, které jsou naopak rostlinného původu? Vadí nám, co děláme živým tvorům, protože můžeme vidět, slyšet a cítit jejich bolest a strach? Zřejmě to tak je. Rostliny jsou přece také živé a nevadí nám jejich usmrcování.

   Plody rodičů odsouzené k zasetí, následné sklizni, stejně tak, jak je to s kuřaty, prasaty a dalšími. Semena, která, byla vyseta, dnes se dá říct spíše průmyslníky, než zemědělci, do půdy jedno vedle druhého. A k růstu jim byla podávána umělá hnojiva. Právě tak, jako zvířatům doplňky stravy.

   Pokud byla vyseta na poli, pak měla živiny také ze slunce a dešťové vody a tehdy srdce plesá. Ale to zvířata na pastvinách mají přece také.

   Pokud byly rostliny pěstovány ve sklenících, či pod umělým osvětlením, stále je to stejné, jako haly plné zvířat odsouzených ke snědení v restauracích a domácnostech, nebo jen jako zbytky/přebytky vyhozeny do popelnic.

Zatřetí

   V obou případech jde jen o záměr prodat finální produkt zákazníkovi s cílem zisku. Ať už vidíte pšenici růst, trápení zvířat, plody zrát, cíl je stejný.

   To, že je tento problém takový, je samozřejmě dáno tím, k jaké společnosti jsme jako lidstvo dospěli, jakým směrem jsme se vydali. A této zodpovědnosti se nikdo nezbaví jen tím, že se pro sebe vzdá masa, anebo dokonce i živočišných výrobků. Ale samozřejmě ani tím, že se vzdá jakékoli jiné potravy.

   Je to společnost, která tento trend využívání a zneužívání přírody potřebuje, ne jednotlivci - oni jsou k tomu de facto donuceni. Ale ani vzdání se společnosti, pro nikoho není řešením, bez utíkání před zodpovědností.

Za mne

   Jen kolektivní vědomí je klíčem ke změně. Ne vzdávání se výživy a odmítnutí zodpovědnosti za činy předešlých generací. Ale přijetí zodpovědnosti za tyto činy. 

   Protože MY jsme ti, co zde žijí nyní a My jsme ti, co mohou změnit svět pro ty další.

Přejít na: Vegetariánství není řešením 2

Proč vznikla tato stránka

   Již je to několik dní, co jsem se rozhodl, že budu žít jinak než dosud. Není to proto, že jsem si přečetl nějakou knihu, či viděl, slyšel něco, co by mi změnilo pohled na svět a já si řekl - Žil jsem špatně a takto to bude správně.

   Je pravda, že jsem se tak rozhodl při čtení tří knih v jednom časovém úseku. Ale není pravda, že bych o tom přemýšlel poprvé. Tentokrát jsem se však rozhodl a hodlám si pro začátek vypsat určité postupy, techniky a pomůcky z těchto tří knih: 

Učení dona Juana - Carlos Castaneda

Mnich, který prodal své ferrari - Robin S. Sharma

Čtyři dohody - Don Miguel Ruiz

   Hodlám si sepsat své cíle a vize budoucnosti - jak krátkodobé, tak dlouhodobé. Hodlám si své dny přizpůsobit těmto "novým" cílům. 

   Časem počítám s úpravami postupů, technik a pomůcek. Ať už proto, že se ke mně dostanou nové, či sám zjistím, co mi vyhovuje lépe.

   Otevřený tomu, že věci nejsou, jaké se zdají na první pohled být, jsem již velmi dlouho. Myslím, že jsem k tomuto poznání přišel tím, jak jsem si utvářel vlastní náhled a názor na svět, život, vesmír a vůbec. Dnes nebudu vyprávět své teorie, které jsem si časem vymyslel a utvořil a několikrát pozměnil. Řeknu jen toto - jak jde čas, tak jsem již na spoustu svých teorií narazil. Ať už v odborných článcích, tak i v knihách neodborných, a ne zcela v době čtení nových.

   Což jen potvrzuje myšlenku toho, že se má mysl ubírá směrem poznání a přichází na věci sama na základě zkušeností a nepotřebuje k tomu vždy internet, zprávy v televizi ani knihy - prostě žádné instantní myšlenky a názory.

   A toho jsme schopni všichni my lidé. Jen z těch bedýnek je už spousta z nás tak zpitomělých, že věříme všemu tomu, co nám povědí.

   Stačí se jen zamyslet nad tím, co je nám předestíráno jako pravda a zjistíme, jak je to poupravené tak, aby se to hodilo do konceptu někoho, kdo má v tom určitém odvětví, směru žití zájem. Ať už jde o lobbisty, politiky nebo podnikatele, ale také, a to hlavně jiné nadnárodní, věřím, že i světové zájmy neurčitých skupin.

   To však není důvod, proč jsem se rozhodl měnit svůj postoj k životu. K tomu jsem přišel přirozeným vývojem svého žití - jsou lidé, kteří řeknou, že je to můj osud a jsou lidé, kteří řeknou, že jsem se zbláznil.

   Já cítím, že je čas na změnu, cítím to již dlouho. A čím více se bráním, tím větší problémy se sebekontrolou mám. Byly dny, týdny, snad i měsíce, kdy jsem se snažil utéci sám před sebou a svými myšlenkami, a to vše nevědomě. Kdykoliv jsem měl volnou chvíli, jsem prostě jen četl, otáčel stránky knih. Jen jsem četl a četl. A když jsem nečetl, tak jsem přemýšlel, co bude v knize následovat, jak příběh dopadne. Nebo jakou knihu budu číst dál.

   To vše jsem dělal jen proto, že když začnu přemýšlet nad tím, že je něco víc, než se nám na první pohled jeví, než jen svět tak jak ho vidíme, tak se mne chopí jakási paranoia. A před tou jsem utíkal do "jiných světů." Kdy jsem jen četl a hltal další stránky. Nebo jsem myslel na to, jak půjdu číst.

   Ale přitom všem jsem si stále uvědomoval, že jen utíkám před svým strachem, před žitím. A to se odrazilo na mém chování k druhým. Hlavně k mé snoubence, protože ona je člověk, se kterým trávím nejvíce času hned po mně. 

   I tehdy jsem si však uvědomoval, kde je toho příčina. A jak je to sobecké a nehezké, že se chovám ošklivě k osobě, kterou miluji a které si nesmírně vážím.

   A to mne vedlo ke krátkodobým a hlavně krátkozrakým rozhodnutím typu:

to už se nebude nikdy opakovat

tak už se nikdy chovat nebudu

atd.

   Jenže stejně jsem před svým strachem utíkal, ať už to bylo do světa knih, nebo také do světa her. Protože byly i měsíce, kdy jsem jen mačkal tlačítka, klikal myší při hraní her a nepřemýšlel.

   Opakováním těchto a ještě i dalších nezmíněných, možná i zatím nezjištěných, nerozpoznaných chyb a vnitřních nastavení, jsem dospěl do stádia přeměny.

   Pro tento blog jsem se rozhodl z vědomí, že to nedělám jen pro sebe. Ale i pro tvory a věci ve svém okolí, a to je můj vesmír. Vesmír, který chci vnímat jinak. Vesmír, kterému chci dávat něco jiného.

   Rozhodl jsem se tak, protože to mohou vidět jiní lidé a já jsem tím vlastně složil slib. Slib zvýšení kvality života svého a svých bližních, i těch, které osobně neznám a přesto jsou součástí mého vesmíru.

   A nakonec. Vím, že tento slib jsem mohl složit jen sobě, nebo nejvýše své rodině. Rozhodl jsem se však, sdílet svou proměnu se všemi na internetu, nejen proto, abych vytvořil tlak na své vědomí. Vědomí toho, že nechci zklamat sebe a druhé. Ale hlavně proto, že tím mohu inspirovat druhé, kteří se mohou měnit společně se mnou. Se kterými si můžeme vyměňovat informace a zkušenosti. Také proto, že se jistě najdou lidé, kteří mi mohou pomoci, zlepšit kvalitu mých prostředků k dosažení cíle, svými vlastními zkušenostmi.

   A to jsou důvody, proč vznikla tato stránka ...

Přejít na:  Denní rozvrh