Poslední dobou se často setkávám s lidmi, kteří se rozhodli nejíst maso, živočišné produkty, atd. Chci se tedy podělit o svůj názor a zjistit jaký pohled máte vy, pokud se budete chtít také podělit.
Zaprvé
Vypadá to, že je západní svět rozdělen na dva tábory - lidi odmítající maso a lidi, kteří jen následují naučené zvyky z dětství a nechápou, o co těm, kteří se masa dobrovolně vzdávají, jde.
Přesto pevně věřím, že jsou lidé, kteří nad tímto problémem - stravování svého těla, své schránky v tomto hmotném světě - přemýšlejí. Přemýšlejí alespoň do té míry, jako uvažují nad tím, jaké palivo načerpají do svých vozů.
Poměr ceny a kvality se v oblasti potravin vymyká daným standardům, jako například v oblasti elektroniky, techniky, či bytových doplňků. Drahé potraviny nejsou vždy kvalitní. Což samozřejmě platí i naopak.
Zadruhé
O názoru, ke kterému se v této chvíli hlásím, jsem zatím nikde neslyšel a zatím jsem ho nikomu nesdělil. Pokud shledáte, že jste podobný názor již někde slyšeli, či četli, prosím ozvěte se. Rád si názor zocelím.
Pokusím se, pokud možno, své myšlenky sesumírovat a předat srozumitelně.
Živočišné výrobky, zejména maso, které se nám dnes dostane do zažívacích traktů, je z více než 90% (vycházím čistě ze své domněnky) předurčeno k budoucí konzumaci dříve, než se tento tvor stačil vůbec narodit/vylíhnout.
To je zřejmě fakt, který se vegetariánům tak nelíbí. Plus to, jakým způsobem bylo zvíře zbaveno života, v jakých podmínkách žilo a vyrůstalo. A jakými výživovými doplňky, či náhražkami bylo dopováno a krmeno. To vše je zřejmě pravda.
Ovšem, zamysleli jste se někdy, jakým způsobem se na naše talíře dostávají potraviny, které jsou naopak rostlinného původu? Vadí nám, co děláme živým tvorům, protože můžeme vidět, slyšet a cítit jejich bolest a strach? Zřejmě to tak je. Rostliny jsou přece také živé a nevadí nám jejich usmrcování.
Plody rodičů odsouzené k zasetí, následné sklizni, stejně tak, jak je to s kuřaty, prasaty a dalšími. Semena, která, byla vyseta, dnes se dá říct spíše průmyslníky, než zemědělci, do půdy jedno vedle druhého. A k růstu jim byla podávána umělá hnojiva. Právě tak, jako zvířatům doplňky stravy.
Pokud byla vyseta na poli, pak měla živiny také ze slunce a dešťové vody a tehdy srdce plesá. Ale to zvířata na pastvinách mají přece také.
Pokud byly rostliny pěstovány ve sklenících, či pod umělým osvětlením, stále je to stejné, jako haly plné zvířat odsouzených ke snědení v restauracích a domácnostech, nebo jen jako zbytky/přebytky vyhozeny do popelnic.
Zatřetí
V obou případech jde jen o záměr prodat finální produkt zákazníkovi s cílem zisku. Ať už vidíte pšenici růst, trápení zvířat, plody zrát, cíl je stejný.
To, že je tento problém takový, je samozřejmě dáno tím, k jaké společnosti jsme jako lidstvo dospěli, jakým směrem jsme se vydali. A této zodpovědnosti se nikdo nezbaví jen tím, že se pro sebe vzdá masa, anebo dokonce i živočišných výrobků. Ale samozřejmě ani tím, že se vzdá jakékoli jiné potravy.
Je to společnost, která tento trend využívání a zneužívání přírody potřebuje, ne jednotlivci - oni jsou k tomu de facto donuceni. Ale ani vzdání se společnosti, pro nikoho není řešením, bez utíkání před zodpovědností.
Za mne
Jen kolektivní vědomí je klíčem ke změně. Ne vzdávání se výživy a odmítnutí zodpovědnosti za činy předešlých generací. Ale přijetí zodpovědnosti za tyto činy.
Protože MY jsme ti, co zde žijí nyní a My jsme ti, co mohou změnit svět pro ty další.
Žádné komentáře:
Okomentovat