Carlos Castaneda - Učení dona Juana
Z této knihy mám velice krátký výtažek, týká se jen jednoho tématu a tím je: Vědoucí člověk. Kolem tohoto tématu se točí vlastně celá kniha. Většina knihy však hovoří o v podstatě nedůležitých věcech, a to když Castaneda sáhodlouze vypráví o svých zážitcích a zkušenostech po požití různých rostlin. Nicméně "učení dona Juana" jako celek, pojednává o tom, co znamená být vědoucím člověkem. Respektive je to návod, jak se vědoucím člověkem stát.
Vědoucí člověk:
- VČ se musí učit
- VČ musí mít nezlomné odhodlání
- VČ musí mít jasnou mysl
- VČ musí investovat náročnou práci
- VČ je bojovník
- proměna ve VČ je nekončící proces
- VČ má spojence
1.1 - První a druhý bod nemám z nějakého důvodu vypsaný, ale dejme tomu, že všech sedm bodů můžeme popsat sami
1.2 - vedoucí člověk se musí učit: nekončící proces učení a objevování
1.3 - neustále a na každém kroku se můžeme učit a objevovat
1.4 - VČ se učí celý život
1.5 - Já tento proces učení chápu spíše jako sbírání zkušeností a znalostí. Tedy nemělo by jít o takzvaný proces učení, tak jak ho známe ze škol.
2.1 - nezlomné odhodlání vychází z předpokladu, že se neustále snažíme, jsme odhodlaní
2.2 - nezlomným odhodláním je zřejmě myšleno, že neztrácíme víru
- věříme v sebe (sobě)
- věříme v to, co děláme (věříme našemu učení)
2.3 - na druhou stranu si však myslím, že: víra v učení neznamená, že naše učení bereme jako doktrínu (jak víme z prvního bodu - stále se učíme a věci lze vždy zdokonalovat)
3.1 - svoboda zvolit si další cestu
3.2 - uvědomění si cíle
3.3 - pružnost mysli - vždy využít maximum vědomostí a zkušeností, kterých jsme nabyli
4.1 - schopnost nasadit všechny síly - proměna = náročná práce
4.2 - schopnost výbuchu dramatického úsilí - vyjádření emocí (proč dramatické úsilí - jde totiž o to, že emoce jako takové v konečné fázi člověk nemá [neznamená to však, že by je potlačovat, či zatlačil - prostě je nepotřebuje], tedy hraje v podstatě jakési divadlo pro vyjádření emocí)
4.3 - efektivnost - investovat náročnou práci neznamená, že děláme věci náročnou cestou, ztěžujeme si svou práci, naopak, děláme ji efektivně a tím pádem toho stihneme více a tím je to náročné (dělat věci efektivně tedy znamená, že máme čas na více práce)
4.4 - neustálá připravenost podrobit se zkoušce
5.1 - VČ musí vzbuzovat respekt
5.2 - VČ musí cítit respekt k neznámému (mimo i uvnitř sebe)
5.3 - VČ musí cítit strach - cítit -> bojovat -> přemoci (face to face)
5.4 - VČ musí být neustále bdělý, stále ve střehu (uvědomování si, že využije nejlépe své znalosti)
5.5 - VČ musí mít naprostou důvěru sám v sebe
5.6 - povinnost zaujmout uctivý postoj k věcem, kterými se VČ zabývá (tedy - zaujímáme uctivý postoj k tomu, co děláme)
6.1 - Neustálá pouť za statutem VČ
6.2 - 4 nepřátelé na cestě VČ
6.2.1 - strach - musí se překonat tím, že mu budeme čelit
6.2.2 - jasnost - již beze strachu musíme dojít k porozumění a ovládnutí
6.2.3 - moc - v tomto stádiu bojuje VČ s mocí (nemá a necítí strach, má jasnou mysl - je mocný ... moc svádí ke zlu a násilí - ovládáme-li chtíč, můžeme vždy jednat racionálně
6.2.4 - stáří - ovládneme-li své umění, čelíme stáří a smrti
6.3 - cesta která má srdce- člověk si vybere cestu, která je jeho, ztotožní se s ní (chová ji ve svém srdci)
7.1 - spojenec je síla, mocnost, která člověku pomáhá dostat se za jeho vlastní hranice (don Miguel Ruiz se o spojencích zmiňuje ve čtyřech dohodách - v našich končinách se spojencem myslí bůh, stvoření z jiné dimenze, které nám pomáhá dostat se za hranice hmotného světa)
